Primárním úkolem 211. taktické letky je v současnosti ochrana vzdušného prostoru České republiky a vzdušného prostoru zemí Severoatlantické aliance. Vedle toho letka zajišťuje také přeškolování dalších pilotů na letouny Gripen a věnuje se i dalším činnostem, jako je například elektronický boj a společný výcvik s ostatními jednotkami NATO.Omezený počet letadel i personálu však téměř neumožňuje plnit další úkoly, jako třeba podpora pozemních vojsk, 211. tl je tak zatím čistě stíhací jednotkou. Organizační struktura letky je založena na současném trendu, kdy létající i pozemní technický personál slouží společně v rámci jedné jednotky. Počet příslušníků letky tak dosahuje kolem 130, z nichž stovka připadá na pozemní technický personál, deset na příslušníky štábu a zhruba dvacet na stíhací piloty. Ti jsou zařazeni do celkem čtyř pilotních rojů. Největší část pozemního personálu je zařazena do sedmi technických rojů, které se věnují přímé údržbě letounů (na každý roj dva stroje) a zbytek pak tvoří specializovaná oddělení, mající na starost například výškovou pilotní výstroj či letový simulátor. Na rozdíl od 212. taktické letky zde nejsou specialisté na avioniku či výzbroj. Koncepce Gripenu je totiž vytvořena tak, že technik letounu musí být schopen obsluhovat veškeré systémy stroje. Pozemní personál 211. tl však používá pro své příslušníky dvojí označení. Zatímco technik prošel odborným výcvikem přímo u výrobce letadel ve Švédsku a má veškeré certifikáty a oprávnění uvolňovat stroje do provozu, mechanik byl přeškolen pouze na domácí základně a tudíž musí pracovat pod dozorem některého z techniků.

Díky bohatým zkušenostem mají všichni piloti letky nalétáno více než 1000 hodin a někteří dokonce přes 2000 letových hodin. Na Gripenech nalétají piloti v průměru kolem 100 hodin, takže nálet některých na tomto typu již překročil hranici 500 hodin. Pokud se u 211. taktické letky uvolní místo, je na něj vybírán některý z příslušníků 212. tl a ten musí splňovat minimální nálet 500 letových hodin na proudových strojích a z toho minimálně 300 hodin na L-159. Samozřejmostí jsou i další schopnosti, například jazykové. Předpoklady pochopitelně splňuje více pilotů, a tak se při výběru berou v potaz i další hlediska, jako třeba zachování určitého stupně vycvičenosti u 212. tl, která tak „ztrácí" zkušené piloty. Prvních jedenadvacet pilotů Gripenů se komplexně vycvičilo do roku 2006. Ze smlouvy o pronájmu Gripenů vyplývá, že každý nový pilot Gripenu musí projít přeškolením přímo ve Švédsku, konkrétně ve výcvikovém zařízení křídla F7 na základně v Sätenas. Tam se během asi deseti týdnů nejprve cvičí na první verzi JAS-39A, na níž nalétá zhruba 10 hodin. Může se to zdát jako zbytečný mezistupeň, nicméně tento výcvik spolu s pobytem v místě vzniku stroje prý umožňuje pilotům dokonale pochopit filozofii švédského letounu, která je v mnohém jedinečná. Výcvik ve Švédsku je sice náročný, ale údajně ještě větší „zápřah" čeká piloty po návratu do vlasti. Snahou je, aby co nejdříve začali létat na strojích verze JAS-39C, a tak toto další přeškolení musejí zvládnout během pouhých čtrnácti dnů. Do hotovosti jsou pak zařazování v horizontu šesti až osmi měsíců, během nichž trénují zejména vzdušný boj od úrovně 2 versus 2 až na úroveň 4 versus „mnoho" včetně použití řízených raket kategorie BVR (Beyond Visual Range), tedy raket odpalovaných za hranicí viditelnosti cíle. Během necelého roku se tak nově příchozí stávají plnohodnotnými piloty letky. Jakmile pilot dosáhne plné dané úrovně, čeká jej nepřetržitý maratón služeb v hotovosti a dalšího výcviku. Vzhledem k nevelkému počtu lidí však musí každý měsíc strávit v ostré hotovosti 8 až 12 čtyřiadvacetihodinových služeb. Připočteme-li k tomu následný povinný jednodenní odpočinek je zřejmé, že na ostatní úkoly již příliš času nezbývá. V nedávné době se sice začaly organizovat střelby z palubního kanonu na pozemní cíle na českých leteckých střelnicích, nicméně stále jde jen o doplňkové akce. Na druhou stranu skutečnost, že se letka soustřeďuje pouze na mise air-to-air způsobuje, že již nyní se v této roli dostává i v mezinárodním měřítku na vrcholnou úroveň.