Patron 212. taktické letky
úterý říjen 17, 2017
Register
Submit to FacebookSubmit to Google PlusSubmit to Twitter

042 čet. František PeřinaaPEŘINA František,  Squadron Leader, kapitán letectva (generálporučík v.v.), letec - stíhací pilot, příslušník GC I/5 a 312. peruti
(* 8. 4. 1911, Morkůvky o. Břeclav)

Narodil se jako druhorozený syn Josefa a Kateřiny Peřinových. V letech 1929-1931 prodělal Školu pro  odborný dorost letectva v Prostějově, kde získal kvalifikaci  pilota dvoumístných letounů. Po absolvování nastoupil voj. prezenční službu v Olomouci u 5. pozorovací letky Leteckého pluku 2, kde létal jako pilot pozorovacích letoun. Roku 1932 prodělal  stíhací výcvik v pobočce VLU v Chebu, poté se vrátil do  Olomouce, kde byl přidělen nejprve k 34., později k 36.  stíhací letce, u nichž létal i na letounu Avia B-534. V roce 1937 byl vybrán, aby spolu s československou  leteckou elitou reprezentoval ČSR na IV. ročníku  mezinárodního leteckého mítinku v Curychu. Na podzim 1937 F. Peřina suveréně zvítězil v armádních leteckých  závodech ve vzdušné střelbě na letecké střelnici v Malackách a na přelomu let 1937-1938 úspěšně absolvoval rotmistrovský kurs. Až do okupace létal na Aviích B-534 u nově zformované 52. stíhací letky Leteckého pluku 2 Dr. E.  Beneše.

 

Rtm.let. F. Peřina unikl z vlasti 25. 6. 1939.  Z Polska odplul 29. 7. do  Francie, kde podepsal závazek na službu v Cizinecké legii, ale po vypuknutí války se přeškoloval na stíhačky Curtiss Hawk H-75 ve  středisku v Chartres. Dne 2. 12. 1939 se stal jedním  z prvních českých stíhačů odeslaných na západní  frontu. Byl přidělen k ke GC I/5. Během pouhých tří týdnů francouzské kampaně se vyznamenal mimořádnou odvahou a střeleckým uměním. Sestřelil 11  letounů jistě a 2 pravděpodobně. Zvláště se vyznamenal v samotných  počátcích německého Blitzkriegu. Již 10. 5. 1940 společně se  svým vedoucím sestřelil čtyři bombardovací Do-17, o den později poslali k zemi jeden He-111 a o další den později samostatně sestřelil dva Ju-87 jistě a další dva pravděpodobně. Za své výkony byl zcela mimořádně  povýšen do hodnosti por.let. Sled jeho vzdušných vítězství byl narušen  3. 6. 1940, kdy byl ve vzdušném boji u Paříže sestřelen  a vážně zraněn. Po útěku z nemocnice přeletěl 20. 6. 1940 do severní  Afriky. Z Casablanky odplul lodí Royal Scotsman do  Gibraltaru a odtud pak na lodi David Livingstone, která jej 5. 8. 1940 dopravila  do Cardiffu.


Do  řad RAF byl přijat v hodnosti Pilot Officer a 5. 9. 1940 zařazen k 312. čs. stíhací peruti. V jejích řadách se účastnil na Hurricanech a později na Spitfirech ofenzivních operací nad okupovaným kontinentem.V leteckém boji nad Cherbourgem 3. 6. 1942 své bohaté střelecké skóre uzavřel. Podle oficiálních úředních francouzských a britských dokladů činilo 12  letounů sestřelených jistě, 2 pravděpodobně a 1 letoun poškozený. Po ukončení operačního turnusu působil od 25. 12.  1942 v hodnosti Flight Lieutenant jako Sector Gunnery  Instructor v Exeteru. V březnu 1943 byl povýšen na Squadron Leadera a 18. 9. téhož roku byl jmenován do funkce Sector Gunnery Leader.  V roce 1943 byl povolán na Inspektorát  čs. letectva, kde až do konce války pracoval  jako pobočník velitele československé styčné skupiny u štábu  Fighter Command. Dne 7. 3. 1945 byl povýšen na kapitána letectva.

 

  • 042_čet._František_Peřinaa
  • Curych_1937_Šnobl_Hess_Hlaďo_Peřinaa
  • Hlučka_Peřina_Vendl_10.11.95_asi_u_Francouzů_foto_M._Knajbla
  • Peřina_a_princa
  • Peřina_genpor_sedícía


Po návratu do vlasti (17.7. 1945) se opět shledal  se svou manželkou Annou. Nejprve působil jako instruktor střelby  a bombardování u pilotní školy v Olomouci. Od dubna 1947 velel letecké  střelnici v Malackách, přičemž dosáhl hodnosti mjr.let. V lednu 1949 byl však z politických důvodů z armády propuštěn. V obavě  před možným zatčením zvolil opětovný útěk do exilu. Dne 12. 4. 1949 spolu s manželkou a aeroklubovým  pilotem Karlem Radou uletěl na letounu M-1 Sokol a přistál  v americké zóně u Pasova v Rakousku. Byl přijat opět k RAF  a v hodnosti Flying Officer. Roku 1955  odešel do civilu, emigroval do Kanady a roku 1959 do USA. Po listopadovém  převratu byl povýšen nejprve na plukovníka v.v., později na  generálmajora ve výslužbě (1995) a nakonec na generálporučíka ve výslužbě (2000).

 

Vyznamenání:

4x Československý válečný kříž, 3x Československá medaile Za chrabrost, Československá medaile Za zásluhy I. st., Československá vojenská pamětní medaile se štítky F a VB, řád Bílého lva (1997), Croix de Guerre se čtyřmi palmami, dvěma zlatými a dvěma stříbrnými hvězdami, Chevalier de la Légion d'Honneur (1940), Officier de la Légion d'Honneur (1995), The 1939-1945 Star (with Battle of Britain Clasp), Air Crew Europe Star, War Medal a další.